Historie RM

Vážení čtenáři a přátelé Reví Mítinku,

rádi bychom před Vámi poodhalili kořeny našeho časopisu. Skutečnosti, které se dozvíte, byly dosud veřejnosti spolu s mnoha dalšími historickými fakty úspěšně zamlčovány. V tomto případě, na rozdíl od politicky podbarvených skutečností, pouze pro hluboký nezájem, na který my však nehledíme, neboť si myslíme, že někdy není na škodu vytáhnout již dávno pohřbenou záležitost na denní světlo a s vaší pomocí, vděční čtenáři a přátelé, jí najednou získat nečekanou i nežádoucí popularitu.

Moderní revue: kdo by neznal nejslavnější literární a vůbec umělecké periodikum našich krajů. Vzniklo před více než sto lety z popudu dvou na svou dobu velmi avantgardních literátů a literárních kritiků Arnošta Procházky a Jiřího Karáska. Dobové zdroje praví, že první číslo MR bylo zklamáním, neb se od něj čekalo více kritických odstřelů dobového literárního establishmentu. Vyjma překladu tehdy neuznávaného "pomatence" Nietzcheho ale prý nic šokujícího nepřineslo, ba dokonce v něm byl nesměle pochválen Jaroslav Vrchlický a pronikla sem i lyrická prózička od Antonína Sovy, která s avantgardou souvisela asi tak jako časopis Vlasta s undergroundem. Zakladatelé nebyli se svým výtvorem spokojeni, ale přesto si slíbili, že ve svém úsilí vytrvají alespoň rok. Vydrželi to třicet let, do chvíle, než jeden z nich padl mrtev uprostřed rozepsané nekompromisní kritiky. Po Procházkově smrti pomalu dodýchala i Moderní revue.

Kolem Moderní revue se pohybovalo nespočetné množství umělců, kteří s revue a hlavně s jejími kormidelníky našli alespoň zčásti společnou řeč. Činnost revue byla též příčinou mnoha celoživotních nedorozumění a nepřátelství. Jedno i druhé jest spojeno se jmény v literárním světě neblednoucími. Jedno i druhé však má i svou podobu dnes již bezejmennou, alespoň na uměleckém nebi. Tou podobou jsou vzpomínky potomků skupiny lidí, jež se po krátkém obléhání hradu MR (Moderní revue) dala svou cestou. Co k tomu příslušníky této nepočetné komunity vedlo? Tu je třeba se zamyslet nad programem MR.

A tak se začala pravidelně scházet skupina lidí, kterou výše zmíněné pocity spojovaly. Schůzky se nejprve pořádaly v kavárnách, v oblacích cigaretového kouře: holdovalo se prý viržínkům. Později se přesunuly do malého přízemního bytu v činžovním domě v tehdy ještě samostatné čtvrti Královské Vinohrady. V prvním patře tohoto domu praktikoval jakýsi Dr. Falke. Doba tenkrát přála cizokrajným slovům, a tak jejich účastníci začali tyto schůzky nazývat nejprve meetingy, později se s přibývající neznalostí cizích jazyků začalo používat slovo "míting". Jediné, co se dnes o těchto schůzkách ví, je, že se na nich plkalo. A co se naplkalo, to se později zapsalo a časem vyhodilo, občas se něco nakreslilo, chvíli uschovalo a tak dále. Některé sešity se zápisky myšlenek účastníků mítinků se prý uchovaly někdy i dva měsíce. Pak rychle s nimi do kamen a plkat a psát znova. Jak moudré.

Na tomto místě se nám již třesou ruce ze strachu před záplavou otázek. Zvláště vy, co máte rádi čísla, data a fakta, jste jistě napnuti k lupnutí. Kdy že se to všechno začalo rodit, v jakém roce, kde se scházeli, stojí ještě ten dům, jaká byla přesná adresa? A hlavně jména, všech nebo ta nejznámější, alespoň jedno, snad ho budeme znát, něco nám připomene. Leč musíme vás zklamat. Je naší povinností mlčet. Máme pro to opravdu vážné důvody a kdo z vás by si dovolil nabádat nás k porušení diskrétnosti ve věci tak delikátní, projevil by pramalou úctu k lidem tak odvážným, jakými mítinkáři rozhodně byli a dodnes jsou. Ano, skutečně. Jistě jste se dovtípili, že o všem, co vám vyprávíme, nedočetli jsme se v žádné učebnici literatury ani literární monografii.

Nedozvíte se tedy od nás žádná jména, žádné podrobnosti o umělecké tvorbě, ba ani žádné jiné podrobnosti o životě těchto lidí vám neprozradíme. Sami je neznáme. Přesto bychom vás nechtěli tak úplně odbýt. Při návštěvě u posledního pamětníka dávných meetingů se nám podařilo, díky jeho velmi špatnému zraku i sluchu, vypůjčit si z jeho rodinného alba jednu skutečnou sběratelskou perlu. Jediný dochovaný návrh titulní strany nikdy nevydaného časopisu Revue Míting.